Když je odjezd nutný

Je dávno známou pravdou, že někdo s alkoholem v krvi nemá za volantem co pohledávat. Že by dotyčný byl potenciálním rizikem, že by se hravě stal pohromou jak pro sebe, tak i pro všechny, kdo by se ke svojí smůle ocitli v jeho blízkosti. Jakmile se tak člověk někde napije alkoholu, musí jízdu kamkoliv oželet. Leda že by ho někdo svezl.
Ovšem co si má někdo takový počít v okamžiku, kdy zjistí, že někam jet musí? Musí, jenže nesmí? To je zapeklitá otázka, že? Otázka, jež má jen tři možná řešení.

• Dotyčný prostě nikam nepojede. Akceptuje důsledky tohoto správného rozhodnutí a zůstane na místě, případně zvolí nějakou alternativu, jakou může být dejme tomu MHD, vlak, autobus, taxík a podobně.
• Dotyčný to riskne a za volant usedne, aby odjel tam, kam je třeba. Naděje přece umírá poslední a třeba se nic nestane a ani ho nechytí.
• Anebo tento zvolí zlatou střední cestu, spočívající v rozhodnutí, že se nechá odvézt svým vlastním vozem. Takže se i s autem dostane do cíle a přitom se nedostane do křížku s paragrafy.

Je logické, že ta poslední možnost je ta nejsprávnější a nejpohodlnější zároveň. Nikdo při tom nepřijde k úhoně a cíle je dosaženo.
A jak se toho dosahuje? Sázkou na drink and drive Praha Convoy.cz. Což je firma specializující se právě na podobné situace.
Komukoliv v Praze tak stačí v případě, že se podnapije a až pak zjistí, že bude muset někam odjet svým vozem, zavolat na dispečink, dohodnout si služby tohoto podniku a má vystaráno. Přijedou pro něj na dohodnuté místo, a to rovnou ve dvou lidech. Jeden ze zaměstnanců odveze zákazníka jeho vlastním vozem tam, kam je třeba, zatímco druhý je následuje, aby pak odvezl pro změnu svého kolegu zpátky. Vše je jasné jako facka, dokonalost této služby spočívá vlastně v její jednoduchosti.
A proč této možnosti nevyužít, že? Proč zůstávat někde, kde člověk zůstat nechce, jet náhradní dopravou nebo doufat, že jízda pod vlivem dopadne dobře, což bývá často mýlka, když to jde i takto? K naprosté spokojenosti všech.